S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

NOVINKY

arr3Naše mince si zahrály v seriáluNěkolik našich replik řeckých mincí se objevilo v 14. pokračování seriálu Kriminálka Anděl jako...

NEJPRODÁVANĚJŠÍ

KONTAKTY

Pavel Neumann - Antiquanova
Terezín 14
696 14 Terezín
tel: +420 603923527
sales@antiquanova.cz
Skype: pavel.neumann7

ČLÁNKY
Padělky, imitace a kopie mincí

Peníze se padělaly a napodobovaly takřka od doby jejich vzniku a budou se pravděpodobně falšovat až do doby jejich naprostého nahrazení jinými způsoby placení. Padělatelé a napodobovatelé byli a jsou méně či více nadaní. Ti více nadanější, kteří se zaměřili na antické mince zaslouží na jedné straně odsouzení nás sběratelů či vědců a na druhé straně často obdiv k jejich nadání. Záleží na maličkosti - zda jejich výrobky jsou vydávány za originály nebo je jasně řečeno, že jde o reprodukce. Tím se liší zločinec od umělce. Přesto i zločinec může být velkým umělcem a naopak.

Antické mince, které nejsou originálem lze rozdělit do několika kategorií a stupňů, které se mohou částečně nebo zcela překrývat, což závisí spíše na názoru jednotlivých sběratelů nebo vědců, než na skutečnosti. Předkládám zde můj vlastní pohled na problematiku „neoriginálních“ antických mincí.

Hlavní skupiny neoriginální antických mincí:

  • Soudobé (antické) padělky: lité, ražené
  • Novodobé padělky: lité, ražené, částečné padělky z originálů
  • Soudobé (antické) napodobeniny: napodobeniny na základě politických, ekonomických a obchodních vztahů, restituční mince, barbarské napodobeniny
  • Novodobé napodobeniny
  • Novodobé kopie

Soudobé (antické) padělky

Padělání mincí se v antice, jako ostatně jiné závažné zločiny, trestalo smrtí. Proti falsům se hledaly již tehdy různé, nejen legislativní prostředky. Oficiální mincovny proto zhotovovaly někdy tzv. serrati, mince se zoubkovaným okrajem. Padělky nejsou míněny uměle znehodnocované mince, vydávané jejich „oprávněným“ emitentem. Zdá se, že jedním z největších falsátorů peněz byl často oficiální stát. Žádný z druhů soudobých padělků není zcela nehodnotný, protože se jedná o původní doklady o tehdejším stavu státu a společnosti.

Lité padělky byly ve starověku velmi běžné a lze je poměrně snadno rozeznat od originálů podle celkového vzhledu.

Ražené padělky vyrobené ve starověku lze identifikovat velmi těžce a často se téměř neliší od jejich předloh. Padělatelé měli zisk z rozdílu mezi váhou originální a falešné mince nebo z rozdílu obsahu drahého kovu. Často byly raženy tzv. suberati , což jsou mince s hodnotným povrchem „naplněné“ nehodnotným kovem. Tyto typy byly raženy až po plátování vnitřního jádra stříbrem či zlatem nebo po vyražení dodatečně stříbřeny či zlaceny.

Novodobé padělky

Moderní falsa jsou vyráběny a nabízeny za účelem oklamání sběratele na rozdíl od současných reprodukcí, které jsou označeny nebo při jejich prodeji je řečeno, že se nejedná o originál.Lité padělky jsou velmi časté a lze je rozpoznat poměrně snadno s výjimkou některých fals původně litých mincí (např. římské aes grave). Ale i zde lze identifikovat minci podle patiny, tvaru střížku, hrany, složení kovu. Odlitky původně ražených mincí odpovídají jejich výrobnímu postupu. Povrch mince je křehký, často nerovný, drsný s patrnými otvory, způsobenými vzduchovými bublinami. Šev nebo jeho zbytky na obvodu mince může minci také identifikovat jako padělek. Padělatelé však často mince ciselovali a přelešťovali aby zakryli stopy lití. Litý padělek může být zřejmý i na první pohled celkovou měkkostí reliéfu a písma. !Upozorňuji však na rozšiřující se velmi přesné odlitky zlatých, především keltských mincí! Tyto padělky jsou lity moderními metodami a není snadné je rozpoznat. Ražené padělky se zhotovovaly již v době renesance a tato činnost pokračuje dodnes. Italští medailéři zhotovovali hlavně římské Sestercie. Vynikajícími padělateli té doby byli starožitník Giovani Cavino z Padovy, archeolog, stavitel a malíř Alessandro Bassino, malíř a spisovatel Pirro Ligoro, jejichž padělky jsou podle jejich původu nazývány Paduani. Dalšími padělateli byli parmský malíř Marmita a jeho syn Lodovico. Paduani jsou vlastně renesančními medailemi, jejichž předlohou byly většinou velké bronzy vzácnějších římských císařů (Augustus, Caligula, Galba, Vitellius, Vespasianus, Titus). Paduani se liší od originálů renesančním stylem písma a obrazu a jsou dnes vzácné.Jedním z nejznámějších pozdějších padělatelů byl Němec C.W.Becker (1772-1830), jehož práce jsou dodnes vysoce ceněny pro svou dokonalost i jako projev autorova výjimečného nadání. Italský rytec L. Cigoi (1811-1875) vyráběl padělky pozdně římských ražeb a to i přerytím nebo úpravou pravých mincí.V roce 1914 byl odhalen řecký padělatel K. Christodoulos z Kypru, který odléval razidla podle pravých mincí a falsa razil ručně. Jeho padělky řeckých mincí jsou tudíž velmi podobné originálům. Částečná falsa antických mincí byla někdy zhotovena přerytím části mincovního obrazu, úpravou textů, či přidáním mincovních značek atd. Někdy padělatelé rozřízli dvě mince a spojili k sobě nepříslušející rub a líc.V současnosti pracuje pravděpodobně více anonymních padělatelů, jejichž výrobky mají různou technickou a uměleckou úroveň. Počet fals na trhu se zvyšuje úměrně zájmu o antické mincovnictví. Identifikace moderních padělků bývá vzhledem k jejich časté dokonalosti značně obtížná, ne-li téměř nemožná. Někdy může pomoci pouze srovnání podezřelé mince s jejím originálem, např. v muzeu.

Soudobé (antické) napodobeniny

Napodobeniny vznikaly téměř současně se vznikem původních mincí, ne však se záměrem oklamat jejich příjemce. Napodobeniny nejsou přesnou kopií předlohy a často je zřejmé podle jejich vzhledu, že nejde o původní ražbu. V každém případě se jedná o originální starověké mince, nejde o padělky. Na imitacích byl někdy postaven (po určitou dobu) celý mincovní systém některých států či kmenů (Keltové…).V antickém Řecku se imitace objevují jako součást politických, ekonomických i obchodních vztahů tehdejších států (měst) a jejich kolonií, spolků či ovládajících dynastií. Oblíbené typy mincí (korintský Stater, aténské Tetradrachmy, Lysimachovy mince…) byly napodobovány četnými vládci a městy pro jejich obecnou platnost v tehdejším světě. Kartaginské napodobeniny sicilských mincí lze možná vysvětlit jejich estetickou hodnotou.Restituční mince jsou ražby zhotovené delší dobu po ražbě originální emise, jejíž obraz a popřípadě legendu opakují (Alexandr Veliký – Agathokles a Antimachos…). Četné římské restituční mince měly upevnit památku na některé panovníky.„Barbarské“ imitace se většinou odlišují od jiných napodobenin svým hrubším „barbarizujícím“ stylem, technickým provedením a svým původem na okraji tehdejšího světa. Keltské, Dácké a Skytské kmeny a vládci napodobovali řecké (Statéry Alexandra Velikého a Filipa II. …) i římské mince (Denáry římské republiky…). Některé, většinou starší Dácké napodobeniny z 4. a 3. stol. př. Kr. lze jen velmi těžko odlišit od originálů. Tyto i jiné imitace se stávaly vzory pro pozdější další a další napodobeniny, takže se stále více vzdalovaly od původní předlohy. Místní rytci pravděpodobně později již nevěděli, co přesně kopírují a vkládali do svého díla svoji fantazii a charakteristický umělecký styl. Můžeme se proto setkat s mincemi (především keltskými) s obrovskými hlavami, deformovanými zvířaty a postavami, či jen s kružnicemi a body. V pozdějších dobách se setkáváme s masivní produkcí převážně germánských imitací římských ražeb z 4.-5. stol po Kr., která tvořila celý mincovní systém tehdejších germánských království.

Novodobé napodobeniny

Výrobou reprodukcí antických mincí a jiných starožitností se zabývá více jednotlivců a firem po celém světě. Jejich „díla“ se liší kvalitou od nejprostších kopií, vyráběných strojově, až po skutečná umělecká díla. Patrně nejznámějším současným rytcem je Bulhar Slavey (Slavei) Petrov. Webové stránky některých dalších výrobců (prodejců) reprodukcí, hlavně ze západní Evropy a USA lze nalézt na internetu: Steve Millingham Pewter Replicas, Gallery Mint Museum, Museum Reproductions, Chard, atd. Při nákupu reprodukcí je třeba dávat pozor na to, zda se jedná o pouhé přesné technické kopie originálů (viz. níže) nebo o skutečné, ražené reprodukce, které mají charakter uměleckého díla.

Novodobé kopie

Jedná se o technicky přesné kopie mincí pro muzejní, studijní nebo dárkové účely. Všechny tyto kopie jsou výrobcem označeny pro znemožnění jejich zneužití.Galvanoplastické kopie jsou vyráběny hlavně pro muzea. Na jejich hraně bývá patrné spojení obou částí mince. Složení kovu má vysokou čistotu.


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ