Kat. číslo:
Z4
Za jeden z architektonických a historických klenotů města Brna můžeme označit budovu Staré radnice, opředenou mnoha pověstmi. Místní obyvatelé většinou znají pověst o brněnském kole a také o brněnském draku (ve skutečnosti se však jedná o krokodýla). Koneckonců zmíněné předměty je možno dodnes spatřit přímo v radničním průjezdu. V prostorách Staré radnice současně sídlí Turistické a informační centrum města Brna (TIC), což mělo pro uskutečnění ražby brněnského groše podstatný význam.
Po našich zkušenostech s realizací pamětních ražeb pro různé české a moravské obce, jsme s kolegou medailérem Petrem Souškem začali uvažovat o možnosti dlouhodobější ražby mince přímo v historickém centru města Brna. Veřejným předváděním výroby mincí se obvykle nezabýváme, avšak bylo nám jasné že by nemělo jít o typickou pouťovou "kovářskou" ražbu, jakou je možno vidět na téměř každém řemeslném jarmarku. Naším cílem bylo ukázat veřejnosti autentickou, ruční ražbu obsahově i vzhledově kvalitní mince a to osobou v historickém prostředí a oděvu. Volba nejvhodnějšího místa padla jednoznačně na průjezd Staré radnice, spravované magistrátem města Brna. Ostatní body projektu (typ mince, použitý kov, osoba pregéře...) se měly upřesňovat postupně.
Koncem roku 2005 jsme navštívili ředitele TIC Brno pana Vladimíra Ondráčka a seznámili jej s naším rámcovým záměrem, který jej okamžitě zaujal. V průběhu následujících schůzek, tentokrát již za účasti širšího "realizačního týmu" TICu, jsme se především rozhodovali pro typ mince, který by nejlépe vyhovoval jak záměru našemu (ukázce ruční ražby), tak i záměrům TICu (propagace města v tuzemsku i zahraničí). Zároveň jsme si potvrdili, že průjezd radnice bude skutečně nejlepším místem pro náš projekt, také vzhledem k vysoké návštěvnosti turistů i místních občanů.
Návrh mince
Poměrně složitým úkolem se ukázal výběr typu budoucí mince. Zprvu jsme uvažovali o replice některé středověké brněnské mince. Vzhledem k našemu záměru razit ručně a požadavku TICu na jistou reprezentační funkci mince jsme však repliku zavrhli. Druhou a nakonec jedinou možností pak zůstal návrh nějakého typu historizující mince, která by splňovala nároky všech zúčastněných. Poté Mgr. Soušek provedl návrhy možného grafického řešení mince ve stylu různých historických období. Některé návrhy vycházely přímo z konkrétních známých mincí, další zobrazovaly například brněnské městské atributy (městský znak, krokodýla a kolo).
Nechtěli jsme však, aby mince působila příliš prvoplánově, proto jsme přímé vyobrazení kola i krokodýla vyloučili. Přesto jsme však po delším rozhodování a přepracování některých návrhů spojili vzhled mince s historickou událostí a zároveň s brněnským krokodýlem. Tou událostí byla volba Matyáše Habsburského moravským markrabětem v roce 1608.
Rozhodli jsme se tedy pro ražbu mincí o průměru asi 27 mm z hliníku, prováděnou přímo na místě stylovými razidly a dále pro mosazné, měděné a stříbrné odražky, předem připravované v naší dílně z druhého páru razidel.
Popis mince
Brněnský groš je stylově a obsahově odvozen od drobné mince Matyáše Habsburského, pozdějšího českého krále a římského císaře. Roku 1608, u příležitosti svého zvolení moravským markrabětem v Brně, dostal Matyáš od tureckého poselstva darem exotické zvíře: krokodýla. Krokodýl byl téhož roku darován ještě jednou - tentokrát brněnské radnici v upomínku událostí roku 1608.
Konečný návrh Brněnského groše
Líc: Korunované velké písmeno M mezi ozdobnými úponky, BRNIENSKEY ·GROSS· níže ve dvou řádcích, ·1608· dole. Vše v perlovci.
Rub: D. G. MARCHIO MORAVIAE dokola v perlovci. Moravská šachovaná orlice ve vnitřním perlovci.
Materiál: hliník, měď, mosaz, stříbro a cínové zkušební odražky
Průměr: 26-27 mm
Personální záležitosti
Vzhledem k typu a pomyslné dataci brněnského groše do počátku 17. století bylo nutné vytvořit dobové mincovní nástroje a zařízení, najít vhodnou osobu pro provádění ražby - pregéře a navrhnout pro něj odpovídající kostým. Právě výběr budoucího pregéře se nejprve zdál být složitým úkolem. Osoba, která provádí ražbu by měla splňovat několik zdánlivě jednoduchých předpokladů. Měl to být muž, manuálně zručný, typově odpovídající kostýmu, spíše extrovert, který dokáže zaujmout pro svoji práci jak dospělé, tak i děti. Dále se mělo jednat pouze o jednu osobu z důvodu velikosti kostýmu - střídání například studentů jsme tudíž zavrhli. Díky úsilí a kontaktům ředitele TICu pana Ondráčka byl i tento personální problém úspěšně vyřešen zaměstnáním pana Dvořáka jako pregéře na zkrácený pracovní úvazek.
Nutné technické vybavení
Na základě studia odborné literatury a rytin, popisujících a zobrazujících vybavení a oděv pracovníků mincoven v 16. a 17. století, jsme vybrali a nechali zhotovit pohodlný, ranně barokní oděv. Ten se skládá z kalhot, kabátce, košile s krajkovým límcem a nízkých kožených bot s přezkou. Další součástí "scény" se stala okovaná dřevěná razící lavice (stolice) s částečně uzavíratelným prostorem, na jehož víku sedí pregéř při práci. Místo pod víkem slouží pro uložení nástrojů. Špalek z tvrdého dřeva, do nějž je pomocí trnu připevněno spodní razidlo, je volně uložen do víkem nezakryté části lavice a tradičně podsypán pískem.
Razidla
Jak bylo zmíněno, razidla zhotovil podle vlastních návrhů Petr Soušek ve dvou variantách - pro ruční ražbu z měkkého materiálu (hliníku a cínu) a pro ražbu v dílně z tvrdších kovů (mědi a mosazi). Z tohoto důvodu se obě varianty groše mírně liší - nejzřetelněji v provedení písmene Y na konci slova BRNIENSKEY. Oba kusy ručních razidel vykoval náš kamarád, kovář Richard Kazda, zatímco druhý pár byl vysoustružen jako dva asi 35 mm vysoké válečky, vhodné pro ražbu na vřetenovém lisu. Horní ruční razidlo má typický podlouhlý tvar, uprostřed mírně zúžený pro pevné uchopení. Spodní razidlo, zaražené pomocí trnu do špalku má formu masivního kužele o základně průměru asi 12 cm s vrcholem o ploše odpovídající ražené minci. Mincovní obraz všech razidlech byl proveden ručně, dobovou technologií: písmena, číslice a některé ozdobné prvky (listy úponků) byly do razidel vypuncovány, ostatní části obrazu jsou pouze ryty. Všechna razidla poté samozřejmě prošla tepelným zpracováním.
Propagační materiály
Zbývalo ještě dokončit pár drobností - pozvánky na slavnostní zahájení ražby pro významné hosty, pamětní listy, které byly vydány ve čtyřech jazykových mutacích a také velký informační poutač s vyobrazením mince a jejím popisem. Všechny tyto materiály byly navrženy a zpracovány v jednotném stylu, za použití ozdobného barokního orámování kolem textu.
Zkoušky a slavnostní zahájení ražby
Nácvik ražby si vyžádal necelý půlden a asi 100 zkušebních cínových a hliníkových střížků. Teprve v této chvíli mohli všichni zainteresovaní konstatovat, že dosavadní příprava byla snad dostatečná a doufat, že naostro vše vyjde. Slavnostní zahájení ražby Brněnského groše bylo určeno na 29. dubna 2006, na den zahájení turistické sezóny ve městě. Ke stylově oblečenému pregéři se připojily taktéž slušivě okostýmované pracovnice TICu, asistující při prodeji mincí. Symbolický první groš pak vyrazil nepříliš jistou rukou primátor města pan Richard Svoboda. I přes nepřízeň počasí měla akce velký úspěch, informovala o ní lokální i celostátní média včetně zpravodajského televizního kanálu.
Provoz ražby
Ražba Brněnského groše probíhá po dobu turistické sezóny v pátek a o víkendu od 11 do 16 hodin a nepravidelně ve dnech konání slavnostních městských akcí. Do konce roku 2006 bylo již prodáno na 150 stříbrných, 2400 hliníkových, 2200 mosazných a 900 měděných grošů. Velký zájem je také o mosazné a měděné klíčenky a hliníkové přívěsky na krk s motivem Brněnského groše. Závěrem lze konstatovat, že ražba groše se od samého počátku stala populární atrakcí města. Minci také používají pro svoji propagaci některé brněnské podniky, či instituce. A mimochodem - pan pregéř je v turistické sezóně nejfotografovanější brněnskou osobností...
