Denár stříbro 999 | Konrád I. (1061-1092) Morava – Brno | replika mince

Denár stříbro 999 | Konrád I. (1061-1092) Morava – Brno | replika mince
Materiál: stříbro 999 Velikost: 18 mm Hmotnost: 0,8 g

K intenzivnější ražbě mincí na brněnsku došlo až za samostatné vlády Konráda I. (1061-1092). Známe několik typů jeho denárů, i když v Brně se jich razilo mnohem méně než v Olomouci. Brněnské mince mají jednodušší a hrubší provedení než olomoucké denáry a jejich charakteristickým rysem je velmi husté a pravidelné zoubkování na okraji mince. Velmi často se na těchto mincích objevuje jméno sv. Petra jako hlavního světce a patrona země. K zajímavým mincím patří denáry ražené na větším a menším střížku. Na líci nesou vyobrazení kříže s věžičkami a v opise jméno knížete Konráda. Rub pak zobrazuje ohrazenou církevní stavbu (kostel) a po obvodu čteme jméno sv. Petra. Většina denárů má však opis zkomolený a jen některé jsou zřetelné. Ikonograficky je tento typ denáru výjimečný, jelikož navozuje dosud ne zcela zodpovězenou otázku, zda se jedná o vyobrazení konkrétní stavby nebo pouze o vyjádření jistého symbolického významu. Přestože starší numismatická literatura zmiňuje souvislost, či totožnost mincovního obrazu s brněnským svatopetrským kostelem, současní odborníci tento názor převážně odmítají. Cílem raně středověkého umění bylo totiž spíše vyjadřovat představy a ideje, nikoliv zachycovat skutečnost.Na konci vlády Konrád I. rozdělil knížectví mezi své dva syny. Brněnsko získal Oldřich (1092-1113), jižní část připadla mladšímu Litoldovi (1092-1099, 1100-1112), čímž vzniklo knížectví znojemské. Oldřich v Brně pokračoval v ražbě mincí, i když zřejmě v mnohem nižší intenzitě, jelikož jeho mince jsou poměrně vzácné.